Kostel sv. Michaela Archanděla ve Švábenicích
První kostel, spíše kaplička, byl prý ve Švábenicích postaven za misijní cesty svatých Cyrila a Metoděje, kteří se tudy ubírali k Brnu. Jak se tehdy Švábenice jmenovaly, nikdo však neví. Kostel byl zasvěcen svatému Janu Křtiteli a bohoslužby se v něm konaly slovanským obřadem. Co je na tom pravdy, se již nedovíme.
Podloženější už je zpráva, že v hradní kapli, která stála asi na místě dnešní mariánské kaple Na Hradě, konali ve 12. století pro pány ze Švábenic obřady latinským ritem augustiniáni z kláštera na Zderaze. Rod ze Švábenic byl patronem tohoto kláštera. Kdy byl postaven kostel na místě, kde stojí dnes, se přesně neví. Bylo to patrně těsně před úpadkem rodu pánů ze Švábenic, po roce 1300. Byl asi dřevěný, otočený k západu. Byl to kostel farní, pod který patřilo i několik sousedních obcí a který poslední mocipáni ze Švábenic opatřili značným jměním. Od doby kolem roku 1580 až do roku 1633 patřily Švábenice pod farní úřad ve Hvězdlicích. V té době zde asi byli již zmínění moravští bratři.
Od roku 1653 byl švábenický kostel opět farním, později děkanským. Asi roku 1704 úplně vyhořel. Neví se přesně komu byla zasvěcena hradní kaple (kostel) ani vyhořelý farní kostel. Někteří se domnívají, že obojí sv. Janu Křtiteli, jiní sv. Michaelovi.
Nedivme se, že v docela krátkém časovém období – několika stovek let – neznáme vše přesněji. Městečko Švábenice v 19. století zachvátily velké požáry, i budovu, ve které byly uloženy všechny dokumenty, týkající se minulosti Švábenic. Je to veliká škoda, ale na různé živelní katastrofy doplatilo více měst a obcí.
Dnešní kostel postavený v barokním slohu byl budován v letech 1716 – 1718 nákladem patrona kardinála Wolfganga Hanibala Schrattenbacha a byl zasvěcen sv. Michaelovi. Protože průčelí a věž stále ujížděly a dílčí opravy nepomáhaly, byly věž i průčelí rozebrány a postaveny v dnešní podobě. Opravu a stavbu věže provedl nákladem i se znovuvysvěcením kníže arcibiskup olomoucký Bedřich Fürstenberk, dne 2. října 1859. Zasloužil se o důkladnou a nákladnou přestavbu kostela a uchování této cenné kulturní památky – siluety západní Hané.
Šířka švábenického kostela je 16 metrů, délka 38 metrů. Výška věže je 53 metry. Největší cenností je hlavní mramorový oltář z roku 1904. Autorem tohoto uměleckého díla je sochař Ferdinand Neumann z Kroměříže. Oltář je z nejlepšího kararského mramoru a váží 4 100kg. Při práci na kříži měl sochař vzor ve známém díle Josefa Myslbeka. Nutno dodat, že stejný kříž jako ve Švábenicích, poslal Ferdinand Neumann na světovou výstavu do St. Luis v Americe, kde získal zlatou medaili, přestože se při přepravě rozlomil.